Bolesti zad a preventivní pohyb

Podle statistik má bolesti zad až 80% populace. Průměrný člověk prosedí podle věku 6 až 10 hodin denně, často víc, než kolik času prospí vleže. Absurdní je, aby dítě ve škole nonstop sedělo. Sed je nám odpradávna vlastně nepřirozený. Kdybychom jako lidé nezačali chodit po dvou, sezení by nás ani nenapadlo. Žádní jiní živočichové anebo zvířata dlouhodobě nesedí. Vlastně bychom měli být stále v pohybu a odpočívat. Podobně jako šelmy, které loví, potom jen odpočívají.

Průměrný člověk prosedí podle věku 6 až 10 hodin denně, často víc, než kolik času prospí vleže.

Některé kultury vymyslely turecký sed. Ano, lidé se vyvíjeli. Při komunikaci u ohně, při vaření nebo jiných činnostech potřebovali po určitou dobu sedět. Zdůrazňuji, že po určitou dobu. Asijci se tomu přizpůsobili. Pro ně je to přirozené, protože to dělají už nejméně devět tisíc let, jejich tělo je na to připravené, na sobě a na své páteři intuitivně pracují, funguje to výborně jako prevence. My, Evropané, však lotosový či turecký sed běžně neumíme, nemáme na to přirozenou schopnost a neděláme žádná preventivní cvičení, se kterými by bylo dobré a potřebné začít velmi brzy.

Nesprávné sezení postihuje hlavně bederní svaly a bederní páteř a ty je potřebné především rozhýbat.

Byli jste nervózní, že vaše dítě ještě nesedí, zatímco jeho vrstevníci už ano? Čím déle leze dítě po čtyřech, tím větší šanci má na zpevnění středu těla a přirozený motorický vývoj, co potvrzují i lékaři. Neexistuje žádné výrazné nebezpečí, když starší člověk, který nikdy necvičil jogínské sezení, to začne v pokročilém věku dohánět, ale pouze potud, pokud člověk nenarazí na svůj strop. Může to sice dělat podobně jako Asijci, ale už má problémy, které není možné rozcvičit. Tam narazí a může podráždit a zhoršit i to, co už je i při sezení problematické. Nesprávné sezení postihuje hlavně bederní svaly a bederní páteř a ty je potřebné především rozhýbat.

Když se člověk dostane do stádia, že záda bolí, běžně ho jako první napadne masér. Ale masér při vážných problémech se zády nezmůže vůbec nic.

Bolest je příznakem něčeho a je nevyhnutné, aby lékař řekl, co to je, protože když bolí záda, vůbec to nemusí být znakem například poškozené páteře. Může to být žlučník, ledviny, nádor v oblasti břicha, a to všechno může způsobovat bolest, při které má člověk pocit, jako by měl problémy s páteří. Na druhou stranu někdy může mít člověk pocit těžkých nohou, trnutí v nohách a přitom je problém v krční páteři. Degenerativní onemocnění krční páteře, čili tvorba výrůstků, které tlačí a vyvolávají změny poškozující  dlouhé nervové dráhy, tak ty se tvoří na základě genetických predispozic, takže ať už člověk cvičí anebo necvičí, zda se stará anebo nestará, projevy se většinou dostaví. Dá se však i přesto říct, že za většinu problémů s páteří a bolesti zad si může člověk sám, že je to jedna z největších útrap související se současným způsobem života.

Jen malé procento lidí udělá něco preventivně ještě předtím, než se dostaví vážné problémy.

Fyzická práce byla pro tělo vždy normální a běžné je, že manuálně pracující mají o mnoho méně potíží se zády, jako ti, co pracují vsedě nebo ti, jež musejí při práci dlouhodobě stát nebo dokonce setrvávat ve zcela nepřirozených pozicích. Když se člověk dostane do stádia, že záda bolí, běžně ho jako první napadne masér. Ale masér při vážných problémech se zády nezmůže vůbec nic. Dokonce mnozí z těch, které sekne poprvé, jdou a vyhledají lidového napravovatele obratlů, který dělá manipulační techniky. Kdysi to bylo velmi populární. Také lékaři kdysi dělali manipulační techniky, ale naštěstí dospěli do situace, že dříve, než něco udělali, poslali pacienta aspoň na rentgen. Ze snímku vyčetli, že pacient má například vývojovou variaci, změny na obratlech, takže viděli, proč ho záda bolí. Lékaři už dnes od těchto chiropraktik ustoupili a já bych se velmi bál nechat si napravovat třeba právě krční páteř.

Něco jiné však je diagnostické vyšetření fyzioterapeutem nebo když s vámi pocvičí fyzio-trenér a doporučí kompenzační cvičení a kterým pohybům je pro vás lépe se vyhnout. Případně vás odkáže na konkrétní odborné chirurgické nebo neurologické vyšetření, protože tomu jednoduše rozumí a přistupuje k problému profesionálně. V porovnání s minulostí se velmi změnil přístup k diagnostice a odstraňování bolestí, je to i díky novým přístrojům a zobrazovacím metodám. Podobně dříve nebylo žádné povědomí například o tom, co můžou vyřešit dnes naprosto běžné tejpy. Důležitá je zodpovědnost...

Co dělat se zády ještě před tím, než je zle?

Číst dál celý článek

Jen malé procento lidí udělá něco preventivně ještě předtím, než se dostaví vážné problémy. Sedíme stále více a v stále nepřirozenějších polohách například v autě, necháváme na sebe foukat klimatizaci, nehýbeme se a necvičíme, jak bychom potřebovali. Naše záda dostávají zabrat jako nikdy předtím. Problémy jsou však taky s tím, že mladá generace je vyšší, už 14 až 15ti leté děti velmi rychle narůstají, a pokud v tom stádiu vývoje nemají přiměřenou svalovou hmotu, může docházet k pokřivením páteře. Správnou rehabilitací, správným sezením a přiměřenou zátěží by se páteř dala napravit, ale otázka je, zda se ty děti opravdu hýbou, jestli sportují, pokud ano, jak sportují, a jestli se nevěnují víc sezení u počítače. 

Dospěláci mívají také problémy se zády, protože dlouhodobým sezením při počítači se namáhá šíjové svalstvo a člověk je stále ve vynucené poloze. Kolikrát navíc v létě vběhneme do supermarketu do části s chladícími vitrínami nalehko oblečený a neuvědomujeme si, že pro svalový korzet je to obrovský stres. Ti, co už problémy měli, poznají, že do takového prostoru je třeba chodit opatrně, protože tělo okamžitě zareaguje svalovým spazmem, stáhnutím.

Pokud máme pohybu víc než je nutné, taky si škodíme a nemyslím lidi, kteří žijí velmi nezdravým životním stylem, mají nadváhu a trpí mnohými zdravotními problémy, ale lidi, kteří běhají maratony, pětkrát týdně dřou ve "fitku", a na první pohled mají zdravou tělesnou kompozici.

Co dělat se zády ještě před tím, než je zle? Fyzická práce byla pro tělo vždy normální, jen nyní s technikou ji opouštíme. Přejdeme pár metrů k autu, nastoupíme, zaparkujeme pět metrů od cíle, v budově se odvezeme výtahem a potom sedíme hodiny u počítače. Někteří to naštěstí kompenzují cvičením. Vyplatí se myslet taky na přechodné období, na ochlazení, na dobré sezení. Totiž když je tělo mladé, hodně toleruje, snáší. Někteří však jakoby zapomínali, že jim věk přibývá, ale chování ke svému tělu nezmění. Například bychom si měli zvyknout, že když jdeme třeba lyžovat, měli bychom si vzít náhradní tričko, po opocení si ho vyměnit, abychom si nevyvolali problémy. 

A pokud máme pohybu víc než je nutné, také si škodíme a nemyslím lidi, kteří žijí velmi nezdravým životním stylem, mají nadváhu a trpí mnohými zdravotními problémy, ale lidi, kteří běhají maratony, pětkrát týdně dřou ve "fitku", a na první pohled mají zdravou tělesnou kompozici (poměr tělesné výšky a hmotnosti, tukového a svalového tkaniva apod.) a zároveň trpí bolestmi zad, úponových šlach, kolenních kloubů a rozhodně nejsou v psychické pohodě. 

Vlivem sociálního tlaku a také marketingovými snahami prodávat životní styl a fitness produkty se databáze onemocnění psychiatrické praxe v současnosti rozšířila o termíny jako je muskulární dysmorfie (chorobná závislost na cvičení a snaha nabrat svalovou hmotu) a anorexia athletica, která je opakem toho (člověk má chorobný strach, že přibere a proto až nezdravě cvičí).

Stres také působí. Psychické napětí se nejčastěji odráží v oblasti ramen, horní hrudní a krční páteře.

Takže, co dělat se zády ještě před tím, než je zle? Hlavně se chovat rozumně, poznat pravou míru nebo si nechat poradit od odborníka, nejlíp nějakého pohybového kouče nebo fyzioterapeuta, který má na vás čas a chuť, protože je to jeho práce. Nejčastější příčinou bolestí jsou opakované monotónní pohyby paže a ruky, které se nachází v anatomicky nepřirozené pozici, například u pásové výroby v průmyslu, při psaní na počítači, při práci kadeřnic či u sportovců. 

Stres také působí. Psychické napětí se nejčastěji odráží v oblasti ramen, horní hrudní a krční páteře. A obzvlášť potom v napětí svalů v oblasti skloubení prvních dvou krčních obratlů s lebkou, což může souviset s bolestmi hlavy. Jde o typicky ženské problémy, ale mají svůj biologický původ v posturálních vzorcích držení těla řízených napětím svalů, které reagují i na vnější podněty a mužům se také nevyhýbají. Zatímco zvíře při bojovém nebo úzkostném držení hlavy či brady je v ohrožení jen chvíli, my jsme vystaveni stresu podstatně déle. Svaly tak zůstávají v napětí, dochází k přetížení úponových šlach, k neprokrvení svalů. V takovém případě už je namístě regenerační masáž jako úleva od bolesti a znovu nastolení funkční rovnováhy. 

Předcházet tomu lze pomocí tréninku uvolňování svalového napětí například prodýcháním v určitých pozicích pro zklidnění okamžitého návalu stresu. Daleko účinnější je však preventivní pravidelné cvičení. Je zapotřebí dostatečně prokrvit a inervovat dotčené svaly, které jsou zejména z hlediska opěrného systému kostry a stabilizace držení těla podstatné. 

Obecně jsou to všechna kloubní spojení a zejména pak oblasti pánve a ramenního pletence s lopatkami, které je nezbytné častěji preventivně procvičovat. Dělá jim dobře mobilita s koncentrickými přímými a pružícími nebo excentrickými krouživými a švihovými pohyby, samozřejmě prováděné po zahřátí a jen v rozmezí vašich přirozených kloubních rozsahů. Flexibilita a strečink je trochu něco jiného.

Když už nedokážeme stát nebo usedět ani v anatomicky správné pozici, bez toho, že bychom pociťovali bolest a přinejmenším diskomfort, je už obvykle pozdě začínat s prevencí a chce to jít na věc cíleně.

A když už nedokážeme stát nebo usedět ani v anatomicky správné pozici, bez toho, že bychom pociťovali bolesti anebo přinejmenším dyskomfort ve vlastním těle, je už obvykle pozdě začínat s prevencí a chce to jít na věc cíleně. Musíme si uvědomit, že každý jsme na tom trochu jinak.

Ženy, které mají větší tendenci k hypermobilitě (nadměrná kloubní pohyblivost; je způsobená tím, že kloubní pouzdra a vazy jsou volenější a pružnější, než je běžné) mají častěji problémy v oblasti krční páteře, které se přenášejí dál a často jsou příčinou už vzpomínaných bolestí hlavy. Ale tyto těžkosti mohou samozřejmě souviset s dispozicí reagovat citlivěji a prožívat úzkostněji emočně vypjaté situace, nakolik se právě tím vyvolaný stres distribuuje do pozice ramen a hlavy řízené napětím určitých svalů. Bolestivé body uvnitř svalových hlav a stažení, tím pádem i nedokrvení úponových částí svalů, lze většinou utišit měkkými technikami masáže, ale chceme-li problém odstranit, je dobré nasadit kompenzační cvičení.

Muži častěji trpí bolestmi zad v bederní oblasti. Významnou roli v tom sehrává jejich odlišná anatomie a rozdíly ve fungování, když je u mužů například oslabená jiná část svalů než u žen. Jinými slovy se při specifické zátěži projevuje dysbalance svalů a pohybového systému u každého jinak. Společné máme pouze, že vyústí do vzniku akutních bolestí zad. Pokud tomu chceme přijít na kloub a nasadit cíleně rehabilitaci respektive určitá kompenzační cvičení, vyhodnocujeme stav také na základě znalosti funkčního vzorce posturálních a fázických svalů.

Pokud tomu chceme přijít na kloub a nasadit cíleně fyzioterapeutická cvičení, vyhodnocujeme stav také na základě znalosti funkčního vzorce posturálních a fázických svalů.

Posturální svaly mají na starosti hlavně udržení vzpřímené polohy těla a jeho stabilitu, jsou tedy v neustálé činnosti bez ohledu na naši vůli, někdy se proto označují jako svaly "vytrvalostní". Jsou odolné vůči únavě, snáze se zotavují po zátěži. Mají však sklony ke zkrácení či stažení. Mezi svaly s převahou posturálních funkcí patří například hluboké svaly zad, svaly šíje, části lýtkových a stehenních svalů, bicepsy, prsní svaly a svaly v oblasti beder. 

Fázické svaly mají na starosti vykonávání konkrétních pohybů, například kývání hlavou. Jejich činnost ovlivňujeme vůlí. Na rozdíl od svalů posturálních nejsou v neustálé činnosti, snadno se proto unaví, rychleji ochabují a jsou náchylné ke zranění - pokud se cíleně nerozšiřují. Patří mezi ně například břišní svaly, čtyřhlavý sval na přední straně stehen a podobně. 

Dobrá zpráva. Každý sval však obsahuje svalová vlákna jednak posturálního, ale i fázického charakteru, liší se jen jejich poměr, což je možné individuálně ovlivnit například jejich posilováním.

Autor článku: Miroslav Coufal